Přibližně po roce se vracíme k hodnocení realizace Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (SDV). V mezičase došlo k dosud patrně nejzásadnějšímu pokroku, aspoň co se týče reálných výsledků. Uvedený pokrok nicméně neodpovídá stanoveným cílům, SDV se nadále potýká se stejnými problémy, jako celých předchozích 5 let. Uvedené výsledky mohou samy o sobě působit pozitivně, musíme však upozornit na závazky, které doposud SDV nenaplnila:

• Recenzní systém pro efektivnější vyhledání digitálních vzdělávacích zdrojů je stále v pilotní verzi.
• Konkrétní podoba RVP s novou informatikou a digitální gramotností není hotová, není jasný způsob jejich zavedení do praxe.
• Není jasný způsob proškolení dostatečného počtu učitelů pro nové pojetí výuky.
• Vedení škol ani zřizovatelé stále nemohou využít dlouhodobě udržitelné financování digitální infrastruktury škol, včetně její správy.
• Chybí i možnosti profesního rozvoje ředitelů a zřizovatelů škol.

V roce 2017 ministerstvo zahájilo sběr podnětů k revizi SDV, kterou ale patrně nedokončilo. Stále tak přetrvávají problémy identifikované v předchozích letech. Opět lze zopakovat, že SDV není prioritou, popř. je prioritou pouze proklamativní. Na realizaci opatření SDV řešená mimo OP VVV stále nejsou vyhrazeny odpovídající prostředky, nejsou vyhodnocovány obecné indikátory úspěchu, téměř každé čtvrté aktivitě MŠMT mění termín splnění a každá druhá je zpožděná. Komunikace směrem k odborné i široké veřejnosti je nekoncepční a nedostatečná. Nadto ve výroční zprávě MŠMT k SDV projednané vládou nacházíme nepřijatelné posouvání významů a hodnocení neodpovídající skutečně odvedené práci.

Implementace SDV je tedy zatím stále spíše neúspěšná. MŠMT nedávno zahájilo přípravy Strategie vzdělávací vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Má-li být nová strategie úspěšná, nesmí opakovat minulé chyby a digitální vzdělávání musí být její nedílnou součástí - a to ve formě takových opatření, která budou mít vyvážený stanovený cíl, nárokované zdroje a přidělený čas.